S hudbou jsem přišel poprvé do styku v 9 letech, kdy mě rodiče přihlásili do hudební školy na housle, kde jsem absolvoval příslušný cyklus. Ve 12 letech mě však více zaujala kytara, na kterou jsem se začal sám učit (byl to mimo jiné vhodný prostředek, jak zaujmou něžné pohlaví) – a od toho okamžiku již nebylo příliš daleko do prvního angažmá v trampské kapele. Po několika letech jsme s kamarády založili hudební skupinu, ve které jsem posléze strávil celých 26 let, střídavě s alternací ještě v další taneční kapele. Postupně jsem hrál na kytaru, bicí, opět kytaru, posledních 12 let jsem účinkoval jako baskytarista a celou dobu jsem také zpíval. Vedení kapely bylo však stále náročnější, časem se dostavily také typické ponorkové nemoci a tak mě postupně tato činnost přestala uspokojovat a naopak začala unavovat. V roce 2004 jsem tedy s aktivním hraním skončil a zařekl jsem se, že hudba bude v mém životě spojena už pouze výhradně s pasivní konzumací.
„Nikdy neříkej nikdy“ – shodou několika poměrně neuvěřitelných náhod jsem však v roce 2017 (tedy po 13 letech opravdu naprosté hudební pasivity), poznal Kateřinu. Té se během velmi krátké doby podařilo mě dokonale „nakazit“ svým nadšením, energií a nezdolným optimizmem, takže jsem se po krátkém váhání pustil i do činností, které jsem předtím nikdy nezkusil – kromě aranžování, kterému jsem se již předtím věnoval, přibylo také komponování a nahrávání – a to jako totální začátečník. Počátky byly samozřejmě krušné, ale díky nezměrné trpělivostí Kateřiny a jejímu odbornému vedení, jsem vytrval – hudba mě začala opět bavit a stala se také znovu mojí hlavní zálibou.
Kateřina je bezpochyby nejen výborná zpěvačka a hudebnice, ale také neskonale půvabná bytost.. Zde se do značné míry shodnu s Ralphem – za celý dosavadní život jsem pravděpodobně nepoznal nikoho, kdo je tak všestranně talentovaný a i když náš hudební vkus není zcela totožný, zatím jsme se vždy dokázali nakonec shodnout a z naší spolupráce vzniklo již několik, myslím, docela zajímavých počinů. Výhodou je také fakt, že díky tomu, že žijeme poměrně blízko sebe, můžeme spolupracovat „in natura“ a ne jen na dálku.
Věřím, že naše kooperace bude i nadále pokračovat a vytvoříme společně ještě další dílka, jejichž tvorba nás bude bavit a jež se v neposlední řadě budou líbit i našim posluchačům.
2019
únor – TV Šlágr s Jýrou